HUMANITÁRNÍ POMOC

 HUMANITÁRNÍ POMOC

 Cílem humanitární pomoci je zamezit ztrátám na životech a zmírnit lidské utrpení způsobené přírodní či lidmi způsobenou katastrofou nebo ozbrojeným konfliktem. Dále jde též o pomoc zemím a regionům zasaženým dlouhodobou, komplexní humanitární krizí.

V souvislosti s klimatickou změnou roste význam prevence katastrof, jež je rovněž součástí humanitární pomoci. Poskytování humanitární pomoci se řídí mezinárodně uznávanými zásadami dobrého dárcovství, především základními principy lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti.

(MZV 2021)

Humanitární pomoc často také zajišťuje provizorní školní výuku, psychosociální podporu a ochranu postižených osob. Poskytují ji vlády, mezinárodní organizace, neziskové organizace, jednotlivci, dobrovolníci a další. Typicky je poskytována po dobu, kdy určitá země či oblast není schopná samostatně zajistit základní životní potřeby svých obyvatel. Bývá poskytována také během období, rekonstrukce, tj. obnovy místních společenství (zejména samosprávy) po ozbrojených konfliktech. Jejím cílem je rovněž zlepšit přípravu na možné budoucí katastrofy.

Neposkytování humanitární pomoci může oddálit dosažení dlouhodobých rozvojových cílů a zvrátit dosavadní pozitivní vývoj.

Příčiny humanitárních krizí

Humanitární krize jsou většinou (z 80%) zapříčiněny ozbrojenými konflikty. Jako nový fenomén se v tomto ohledu začíná projevovat klimatická změna. Ta způsobuje sucha, povodně či tropické cyklony, které závažně ohrožují už 25 států světa. Dopady klimatické krize na živ. Podmínky chudých lidí mohou být dlouhodobé: například až 211 milionů lidí ve 30 zemích světa trpí podvýživou, protože klimatická země zničila jejich půdu.

Náchylnost ke vzniku krize, respektive odolnost lidí vůči ní, je podmíněna místními životními podmínkami, mírou chudoby, ekonomické a genderové nerovnosti, růstem populace, rychlou a neplánovanou urbanizací. K dalším příčinám krizí patří nefunkční právní systémy, nerovnost v přístupu ke zdrojům či nucená migrace.  

Podle OSN válečné konflikty, přírodní katastrofy či dopady klimatické změny v roce 2019 zasáhly velkou část světové populace – humanitární pomoc potřebovalo 132 mil. Lidí ve 42 zemích světa. Ta však byla k dispozici pouze 93,6 milionu z nich. V roce 2014 se v nouzi nacházelo přibližně 77 milionů lidí, v roce 2018 jich bylo již 101 milionů. Počet lidí, kteří humanitární pomoct potřebují, dále stoupá.

Přestože během posledních deseti let narůstal objem finančních prostředků poskytnutých na humanitární pomoc, je množství financí čím dál více nedostačující. Počty potřebných lidí totiž rostou mnohem rychleji než rozpočet.

Aktéři humanitární pomoci

Programy humanitární pomoci realizuje síť spolupracujících aktérů. Mezi ně patří státy, mezinárodní subjekty jako například EU či OSN a v neposlední řadě i neziskové organizace, které jsou financovány z privátních darů, vládních dotací nebo prostředků od specializovaných dárcovských agentur. Podle údajů OSN patří mezi pět největší světových donorů humanitární pomoci Spojené státy americké, Evropská komise, Německo, Velká Británie a Saudská Arábie.

Zásady humanitární pomoci

Poskytování humanitární pomoci má specifická pravidla a principy. Deklarace humanitárního dárcovství, k níž se Česká republika přihlásila v roce 2006, představuje zásady humanitární praxe vyspělých donorů a zakotvuje čtyři základní principy, jimiž se mají řídit. Jsou jimi lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost. Stejné zásady jsou zakotveny i v kodexu Mezinárodního červeného kříže, který podepsala a kterým se řídí naprostá většina nevládních organizací.

Principy humanitární pomoci

  • 1.    Zásada lidskosti znamená, že je nutné zabývat se lidským utrpením, ať se objeví kdekoli. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva. Důstojnost všech obětí musí být respektována a chráněna.
  • 2. Neutralita znamená, že humanitární pomoc nesmí zvýhodňovat žádnou ze stran ozbrojeného konfliktu či jiného sporu.
  • 3.  Nestrannost znamená, že humanitární pomoc musí být poskytována výhradně na základě potřeby, žádné části či skupiny postiženého obyvatelstva nesmí být diskriminovány.
  • 4. Dodržování nezávislosti znamená, že humanitární cíle jsou nezávislé na politických, hospodářských, vojenských nebo jiných cílech. Výhradním účelem humanitární pomoci zůstává zmírnit a přecházet utrpení obětí humanitárních krizí.

Evropská humanitární pomoc

Evropská unie a její členské státy jsou největšími poskytovateli humanitární pomoci na světě. Generální ředitelství Evropské komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (ECHO) koordinuje politiku a činnost členských států. Z právního hlediska je humanitární pomoc zakotvena v čl. 214 Lisabonské smlouvy. Solidarita s lidmi v nouzi a krizových situacích je dokonce zakotvena ve Smlouvě o fungování EU.

Pro období 2014 až 2020 vyčlenila Evropská unie na humanitární pomoc přibližně 1 miliardu eur ročně. To představuje 1 % celkového rozpočtu EU, tedy přibližně 4 eura na občana. Evropská komise podala návrh na zvýšení objemu pomoci na 1,6 miliardy eur ročně.

Humanitární pomoc poskytovaná Českem

Poskytování humanitární pomoci je nesdílnou součástí české zahraniční politiky v gesci Ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo při alokaci prostředků postupuje podle zákona z roku 2010 o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a také každoročně aktualizuje operační strategii. Ta shrnuje základní zaměření humanitární pomoci putující z Česka a utvrzuje soulad s mezinárodními závazky.

Finance směřují na okamžitou pomoc při katastrofách, konfliktech a s nimi spojeným nuceným vysídlením a dále na pomoc při komplexních humanitárních krizích způsobených kombinací chudoby, nestability a klimatických vlivů.

Operační strategie humanitární pomoci ČR 2021

Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2021. zakotvuje hlavní teritoriální a tematické priority i kritéria pro reakci na humanitární krize, na které vláda vyčlenila 220 mil. Kč. Zahrnuta je i pokračující odezva na dopady pandemie covid-19. Přiblížen je též širší kontext poskytování humanitární pomoci, její globální zásady, mezinárodní závazky a strategičtí partneři. Operační strategie humanitární pomoci ČR 2021 zde: https://www.mzv.cz/file/4148544/Web_Strategie_HP_2021.pdf

Publikace FoRS Humanitární výzvy ČR a EU: nové výzvy a doporučení naleznete zde http://www.fors.cz/wp-content/uploads/2020/04/Brief-humanitarni-brezen-finalni-1.pdf

Kontakt

České fórum pro rozvojovou spolupráci Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1

  1. +420 222 522 480
  2. info@fors.cz
  3. IČ 71010114

Sdílejte tuto stránku

Kalendář akcí