CzechEnglishFrenchGermanItalianPortugueseRussianSpanish

Evaluační teorie a praxe

Evaluační teorie a praxe

Nové číslo časopisu Evaluační teorie a praxe

V tomto čísle naleznete výběr z několika témat týkajících se evaluací a evaluační praxe. Aktuální číslo obsahuje čtyři statě; první z nich představuje metodu metaevaluací a uvádí jednotlivé způsoby, jak mohou být metaevaluace provedeny. Druhá stať se věnuje popisu a možnostem evaluačního modelu využitelného pro evaluace. Jedná se o Kirkpatrickův čtyř-úrovňový model, který bývá používán při evaluaci efektivity vzdělávacích aktivit. Ve třetí stati je pozornost věnována analýze operačních programů spolufinancovaných z evropských fondů, která přináší souhrn aktuálních výsledků výzkumného šetření zaměřeného na percepci operačních programů v dospělé populaci ČR a na srovnání hodnocení komunikačních aktivit mezi jednotlivými operačními programy. Obsah časopisu zakončuje stať představující kvalitativní metodologický výzkum zaměřený na strategie rozhodování. Čtvrtá stať obrací pozornost k otázkám metodologie a detailně rozebírá strategie dotazovaných při odpovídání na v evaluačním výzkumu běžné otázky týkající se frekvence chování.

Níže naleznete abstrakty jednotlivých statí. V případě, že Vás aktuální číslo zaujalo, můžete zaslat objednávku na e-mail: predplatne@evaltep.cz.

Abstrakty:  

Typologie metaevaluací; Jiří Remr

Text v první řadě definuje metaevaluace, stručně poukazuje na okolnosti vzniku a rozvoje metaevaluací a nastiňuje typické cíle, ke kterým metaevaluační projekty spějí. Hlavní část textu je věnována doposud nepublikovanému rozboru jednotlivých typů metaevaluací; každý z přístupů je nejprve stručně charakterizován a následně jsou uváděny aplikační přednosti a rizika spojená s jeho uplatněním. Na podrobnou typologii metaevaluací a způsobu jejich provedení navazuje samostatná část textu, která je věnována kritériím používaným v metaevaluacích a způsobu jejich stanovení. Text v neposlední řadě poukazuje na vybrané metodologické okolnosti provádění metaevaluací, přičemž hlavní pozornost je věnována výběru primárních evaluací určených k provedení metaevaluací, volbě podkladů, na jejichž základě jsou metaevaluace prováděny a způsobu hodnocení jednotlivých kritérií.

Kirkpatrickův čtyř-úrovňový model: teorie, praktické využití a možná úskalí; Miroslav Tenkl

Příspěvek se věnuje základnímu vymezení, podrobné charakteristice a možnostem praktického využití Kirkpatrickova čtyř-úrovňového modelu, který je již několik desetiletí nedílnou součástí základních evaluačních teorií a metod. Přestože model vznikl v prostředí školství a vzdělávacích systémů, nachází Kirkpatrickův model praktické uplatnění v široké škále oborů, jakými jsou například zdravotnictví, průmysl, projektové řízení, životní prostředí atd. Navzdory relativně úspěšnému šíření modelu napříč obory, je jeho praktické uplatnění v mnoha ohledech problematické. Zásadní nedostatky se objevují v časovém rozvržení dílčích činností, jejichž předpokladem je vzájemná závislost a návaznost. Jakákoli časová prodleva čí špatné načasování tak může vyústiti v nedostatečné či dokonce nepřesné závěry celé evaluace. Dalším problémem, který se v praxi často objevuje, je nekomplexnost práce s modelem. Namísto všech čtyř fází jsou ve většině případů realizovány pouze první dvě, či dokonce jen jedna fáze. Na základě dílčích (či spíše podpůrných) zjištění jsou následně činěny nepřesné evaluační závěry o celém projektu. Hlavním cílem příspěvku je rozšířit povědomí o existenci modelu a seznámit čtenáře s jeho jednotlivými důležitými aspekty. Důraz je kladen především na ty pasáže, v jejichž rámci se v praktickém uplatnění modelu nejčastěji chybuje, a které ve svém důsledku snižují (ač často neúmyslně) váhu a relevanci Kirkrpatrickova modelu. V rámci statě je představen historický kontext a okolnosti, které vedly ke vzniku modelu. Jednotlivé úrovně modelu jsou podrobně analyzovány, přičemž nedílnou součástí je diskuse nad jejich silnými a slabými stránkami, ale také nad alternativami modely, které v průběhu existence Kirkpatrickova modelu vznikly. Důležitou pasáž statě tvoří případová studie, která dokumentuje použití Kirkpatrickova modelu v praxi. Tato pasáž si zároveň klade za cíl demonstrovat, jaké nedostatky se v praktickém využití modelu objevují, a kterých je třeba se vyvarovat. V závěrečné části příspěvku jsou v krát-kosti nastíněny další možnosti rozvoje modelu. V rámci statě je představen historický kontext a okolnosti, které vedly ke vzniku tohoto modelu. Jednotlivé úrovně modelu jsou v rámci statě podrobně analyzovány, přičemž nedílnou součástí je diskuse nad jejich silnými a slabými strán-kami, ale také nad alternativami modely, které v průběhu existence Kirkpatrickova modelu vznikly. Důležitou pasáž statě tvoří případová studie, která dokumentuje použití Kirkpatrickova modelu v praxi. Tato pasáž si zároveň klade za cíl demonstrovat, jaké nedostatky se v praktickém využití modelu objevují, a kterých je třeba se vyvarovat. V závěrečné části příspěvku jsou v krát-kosti nastíněny další možnosti rozvoje modelu.

Analýza povědomí o operačních programech a projektech spolufinancovaných z evropských fondů; Otakar Ďurďa

Příspěvek se věnuje analýze povědomí obyvatel České republiky o operačních programech, projektech financovaných prostřednictvím evropských fondů a hodnocení přínosů těchto projektů. Prostřednictvím této analýzy je v obecné rovině zkoumána účinnost komunikace na úrovni operačních programů. V souvislosti s povědomím o realizovaných projektech, a zejména pak s povědomím o oblastech realizace těchto projektů, je pozornost dále věnována konfrontaci oblastí skutečně podporovaných z evropských fondů a preferencí a postojů obyvatel České republiky týkajících se oblastí směřování evropských dotací. Ze srovnání jednotlivých výzkumů, které se analýze povědomí věnovaly, vyplývá (až na výjimky) shoda či podobnost zjištěných závěrů a tyto výsledky souhrnně poukazují na vysokou účinnost komunikace vůči cílové skupině široká veřejnost.

Strategie rozhodování u otázek na frekvenci chování; Markéta Tůmová

Práce „Strategie rozhodování u otázek na frekvenci chování“ se zabývá strategiemi rozhodování, které respondenti používají k určení frekvence chování v průběhu kognitivního procesu odpovídání na otevřené i uzavřené otázky, které se na frekvence chování dotazují. Teoretická část práce popisuje, v čem spočívají jednotlivé strategie rozhodování, a představuje řadu faktorů, které mají vliv na volbu těchto strategií. Analytická část práce je založena na kvalitativním metodologickém výzkumu pomocí metody kognitivního interview. Popisuje jednotlivé druhy strategií rozhodování, které čeští respondenti používají a frekvenci jejich používání. Dospívá k závěru, že respondenti používají strategii odhadu častěji, než strategii sčítání. Pokud se však rozhodují o frekvenci chování, které dělají pravidelně, používají naopak strategii sčítání častěji, než jiné strategie.

Sdílejte své myšlenky!

Kontakt

České fórum pro rozvojovou spolupráci Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1

  1. +420 222 522 480
  2. info@fors.cz
  3. IČ 71010114

Sdílejte tuto stránku

Kalendář akcí

Přihlaste se k odběru novinek

Prosím, doplňte číslici (Ochrana proti SPAMu)
{captcha}

Copyright ©2016 | FoRS