Jaký je život v uprchlickém táboře Zátarí v Jordánsku? „Někdy se sama ráno přesvědčím, že někam spěchám a musím vyřídit spoustu věcí. Rychle vstanu, obléknu se a ve spěchu sním snídani. Vyjdu ven a rychlým krokem někam jdu. Je jedno kam, protože ve skutečnosti nemám co na práci…“. Více střípků čtěte v rozhovoru pro časopis Respekt s Michaelou Stachovou. (Nejen) další příběhy z misí naleznete na blogu Diakonie!