Efektivnost rozvoje

Co je efektivnost rozvoje (Development Effectiveness)?

Pro rozvojové aktéry vč. organizací občanské společnosti (CSOs – Civil Society Organisations) znamená efektivnost rozvoje zaměření na dlouhodobé pozitivní dopady a prosazování udržitelných změn, které přispějí k řešení příčin a následků chudoby a nerovností.

Sdílené principy pro efektivní rozvoj

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs – Millenium Development Goals), přijaté členy OSN v roce 2000, vytvořily rámec pro řešení globálních problémů. Přitáhly pozornost k objemu rozvojové pomoci do zahraničí (ODA – Official Development Assistence), ale stanovily také priority pro tuto pomoc a inspirovaly závazky donorů ke zlepšení koordinace jejich úsilí. Od roku 2003 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podporovala jednání o efektivnosti pomoci (Aid Effectiveness), která vyvrcholila na konci roku 2011 v jihokorejském Busanu podepsáním dohody 161 zemí vč. České republiky na Globálním partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci (GPEDC – Global Partnership for Effective Development Cooperation). Globální partnerství má za cíl podporovat spolupráci vlád, soukromých firem, organizací občanské společnosti a dalších aktérů na odstranění chudoby a na dosažení udržitelného rozvoje na základě čtyř základních principů efektivní rozvojové spolupráce:

1. Vlastnictví rozvojových priorit ze strany rozvojových zemí – země si mají definovat model rozvoje, který chtějí naplňovat.
2. Zaměření na dosahování výsledků – dosahování udržitelných dopadů má být hnací silou všech investic a rozvojových politik.
3. Inkluzivní rozvojové partnerství – rozvoj závisí na zapojení všech aktérů, při akceptování rozličnosti a komplementarity jejich funkcí.
4. Transparentnost a sdílená odpovědnost – rozvojová spolupráce musí být transparentní, všichni aktéři musí sdílet zodpovědnost ve vztahů k dopadům na občany.

Na těchto principech se dohodli tradiční i noví donoři, partnerské země, soukromé firmy a organizace občanské společnosti, jakožto plnohodnotní rozvojoví partneři s rovnou příležitostí vyslovit se k tomu, jak posilovat udržitelný růst, snížit chudobu a sdílet prosperitu.

Od efektivnosti pomoci k efektivnosti rozvoje (a od pomoci a spolupráci k partnerství)

Donoři nejprve jednali především o tom, jak rozvojovou pomoc učinit efektivnější ve vztahu k vynakládaným prostředkům. Postupně však, i díky tlaku organizací občanské společnosti, uznali, že samotná pomoc nestačí. Fórum na vysoké úrovni v roce 2011, které dalo vznik Globálnímu partnerství, potvrdilo předchozí závazky pro efektivnost pomoci týkající se transparentnosti, předvídatelnosti či zodpovědnosti. Zároveň uznalo, že principy efektivnosti musí zahrnovat širší procesy sociálního a ekonomického rozvoje. Pro efektivní rozvojovou spolupráci, tedy pro zajištění maximálního dopadu na rozvoj partnerské země, je nutné zapojení všech rozvojových aktérů (vlády, firmy, NNO, nadace, instituce aj.) do koordinace prostředků, času a přenosu znalostí, a to pod vedením partnerské země. První setkání Globálního partnerství na vysoké úrovni se konalo v dubnu 2014 v Mexiku. Mezi hlavní výzvy patřilo ukotvení Globálního partnerství v agendě pro období po roce 2015. Výsledkem setkání je společné komuniké přijaté všemi delegáty a celkem 38 nových dobrovolných iniciativ. Druhé setkání Globálního partnerství na vysoké úrovni proběhlo v listopadu 2016 v keňské Nairobi. Jeho cílem bylo ukázat relevanci Globálního partnerství také pro implementaci Cílů udržitelného rozvoje (SDGs – Sustainable Development Goals). Na setkání byly prezentovány výsledky monitoringu naplňování principů efektivnosti rozvojové spolupráce od vzniku Globálního partnerství, a to i v kontextu prosazování a monitoringu SDGs. Více o historii a vývoji mezinárodní diskuze a dohod o efektivnosti pomoci a rozvoje zde.

Efektivnost rozvoje, Cíle udržitelného rozvoje a financování rozvoje

V září 2015 mezinárodní společenství přijalo Agendu 2030 obsahující nový soubor Cílů udržitelného rozvoje, kterými se rozvojové úsilí má v dalších 15 letech řídit. K implementaci této ambiciózní agendy nebude zapotřebí jen dodatečných prostředků, ale i kolektivního úsilí pro zlepšení kvality, efektivnosti a dopadů rozvojové spolupráce. Role Globálního partnerství bude spočívat v podpoře implementace SDGs. Výsledek mezinárodní konference OSN o financování rozvoje, tzv. Akční agenda z Addis Abeby (červenec 2015), nicméně ukázal, že efektivnost rozvoje zůstává konceptem primárně používaným v kontextu finančních toků pomoci (ODA). Závazek uvést do praxe principy efektivnosti rozvoje a uznání role Globálního partnerství a Rozvojového fóra OSN je potvrzen v sekci věnované právě pomoci. Principy efektivnosti rozvoje (demokratické vlastnictví, inkluzivní partnerství, transparentnost, odpovědnost a výsledky) jsou nicméně nadále zcela relevantní. V mezinárodní debatě o budoucím financování rozvoje by měly být vnímány jako rámec, o jehož naplňování by se měli snažit všichni rozvojoví aktéři.

Organizace občanské společnosti a efektivnost rozvoje

Organizace občanské společnosti se aktivně zapojovaly do mezinárodní diskuze donorů a vlád a postupně dosáhly uznání jakožto rozvojoví aktéři s vlastními právy (3. Fórum na vysoké úrovni v Akkře, 2008) a poté byly přizvány jako jedni z partnerů (4. Fórum na vysoké úrovni v Busanu, 2011 a z něj vzešlé Globální partnerství). Zároveň se zasadily o posun od efektivnosti pomoci k širšímu pojetí efektivnosti rozvoje. Do té doby působily ve dvou hlavních iniciativách: tzv. Otevřené fórum pro efektivnost rozvoje organizací občanské společnosti a BetterAid. Už od roku 2008 tyto organizace začaly identifikovat principy podporující efektivnost vlastní práce. Jejich úsilí vyústilo v přijetí principů efektivnosti rozvoje CSOs v roce 2010, známých jako Istanbulské principy (byly přijaty na zasedání v Istanbulu), v českém znění zde. Istanbulské principy tvoří základ pro všeobecný mezinárodní rámec pro efektivnost rozvoje organizací občanské společnosti z roku 2011. Ty se zavazují aktivně zlepšovat svoji práci a být za její výsledky plně odpovědné. Tyto závazky oficiálně uznalo mezinárodní rozvojové společenství na setkání v Busanu (prosinec 2011). Také povzbudilo CSO k další implementaci principů efektivnosti a zároveň se zavázalo zajistit příznivé podmínky (tzv. Enabling Environment) pro efektivní působení CSO. Po busanském fóru se obě původní občanské iniciativy sloučily v jednu globální platformu CSO Partnership for Development Effectiveness (CPDE), která je hlavním aktérem zastupujícím občanskou společnost v Globálním partnerství. CPDE se snaží o zajištění pozitivních výsledků ve tvorbě politik i v jejich implementaci na základě spolupráce všech rozvojových aktérů, o posílení potřebných schopností organizací občanské společnosti a o podporu příznivých podmínek pro jejich práci.

Efektivnost rozvoje a organizace sdružené ve FoRS

Organizace občanské společnosti jsou důležitými rozvojovými aktéry. Jejich přínos spočívá v rozličných rolích, které vykonávají – realizují vzdělávací, osvětové, rozvojové a humanitární projekty, hrají podstatnou roli při monitoringu a ovlivňování vládních politik a při prosazování lidských práv a dobré správy věcí veřejných. Přinášejí také významné zdroje od veřejnosti, soukromého sektoru i dalších nestátních subjektů. Výsledky jejich práce však závisejí nejen na vlastních schopnostech, ale také na podmínkách, v nichž působí. Nestátní neziskové organizace (NNO) a další nestátní subjekty sdružené ve FoRS se dlouhodobě snaží o posílení pozitivního a dlouhodobého dopadu své rozvojové práce. Již v roce 2007 zahájily proces reflexe faktorů, které je posilují i oslabují, a to v rámci přípravy a realizace evropského projektu v souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU. Na základě společně identifikovaných principů (publikace zde) pak členové FoRS v následujících letech připravili a v roce 2011 přijali Kodex efektivnosti FoRS s pěti hlavními oblastmi: Znalost problematiky, Transparentnost a odpovědnost, Partnerství, Respekt k lidským právům a rovnosti mezi muži a ženami a Odpovědnost za dopady a jejich udržitelnost. Tento proces byl úzce svázán s mezinárodním procesem identifikace principů efektivnosti organizací občanské společnosti v rámci Otevřeného fóra, který vyústil v přijetí tzv. Istanbulských principů. Ty jsou rovněž provázané s Kodexem FoRS. Členové a pozorovatelé FoRS se spolu s přijetím Kodexu zavázali ročně reflektovat své působení v souladu s principy efektivnosti prostřednictvím sebehodnocení, jehož výsledky jsou pak mj. využívány pro přípravu aktivit zaměřených na zvyšování kompetencí NNO. Tato iniciativa inspirovala podobný proces v rámci globální platformy CPDE. Dalším nástrojem na podporu zlepšení dopadů vlastní práce je tzv. peer learning, kdy členové a pozorovatelé FoRS vzájemně sdílejí vlastní zkušenosti a posilují tak své kapacity i partnerství. FoRS také prosazuje a využívá peer learning s podobnými platformami v zemích EU. S cílem podpořit výsledky rozvojových projektů svých členů FoRS např. připravil publikaci Udržitelnost českých projektů zahraniční rozvojové spolupráce. Dalším z nástrojů prosazování pozitivních rozvojových dopadů je podpora FoRS v oblasti evaluací. FoRS pořádá vzdělávací akce pro členy a pozorovatele a současně se aktivně snaží ovlivnit systém evaluací v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS ČR).

FoRS aktivně přispívá do mezinárodních iniciativ

FoRS se aktivně podílel již na utváření Istanbulských principů. Zástupce FoRS byl zapojen do řídícího orgánu Otevřeného fóra již od roku 2008 a v nástupnické platformě CPDE je v současné době zastoupen v různých pracovních skupinách, včetně mezisektorového Task Team on CSO Development Effectiveness and Enabling Environment. Zástupci FoRS se rovněž účastnili prvního setkání Globálního partnerství na vysoké úrovni v Mexiku v roce 2014. Na evropské úrovni je FoRS aktivně zapojený do činnosti pracovních skupin CONCORD – Evropské konfederace rozvojových a humanitárních NNO. V pracovní skupině CSO Development Effectiveness jsme aktivní od jejího založení v roce 2008. Jejím cílem je přispět ke zvyšování dopadů evropských NNO a k prosazování příznivého prostředí pro jejich činnost. Je také kontaktním místem pro spolupráci s globální platformou CPDE. Posilování kapacit a efektivnosti národních platforem a jejich členů zůstává jedním z pilířů činnosti CONCORD i po přijetí nové Strategie, která začíná být uplatňována od roku 2016. FoRS se mj. také zapojil do přípravy společných publikací CONCORD či globální platformy CPDE:

• The Journey from Istanbul: Evidences on the implementation of the CSO Development Effectiveness Principles, CPDE, 2014 (kapitola „The Istanbul Principles in Czech Republic“)
• How European Civil Society Organizations Strive for Their Development Effectiveness, CONCORD, 2014
• CPDE Global Synthesis Report 2015. The State of Development Cooperation, CSO Enabling Environment and CSO Development Effectiveness, CPDE, 2015 (obsahuje případovou studii z ČR)

FoRS rovněž sleduje objem, kvalitu a efektivnost české zahraniční rozvojové spolupráce a snaží se přispět k jejímu zlepšení (viz např. každoročního pohled na ZRS ČR za předchozí rok zde). Aktivně se zapojuje do podobného procesu sledování rozvojové spolupráce EU v rámci CONCORD (každoroční zprávy AidWatch včetně informací k jednotlivým členským zemím zde).