Strategie „Česká republika 2030“

Během roku 2017 by měl být schválen strategický rámec pro rozvoj České republiky v příštích patnácti letech s názvem „Česká republika 2030“. Je výsledkem aktualizace Strategického rámce udržitelného rozvoje z roku 2010 a širokého participativního procesu, který probíhal od září 2015 a byl koordinován Oddělením pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády České republiky, s podpůrnou rolí expertní sítě Rady vlády pro udržitelný rozvoj a jejích výborů. (Více informací o přípravě dokumentu naleznete zde.)

První tři části pracovní verze strategického rámce definují základní pojetí rozvoje, představují proces vzniku dokumentu, deklarují základní principy a popisují vizi rozvoje do roku 2030. Následuje shrnutí Analýzy rozvoje pro šest klíčových oblastí. Pro tyto oblasti jsou následně formulovány vize a žádoucí směr vývoje, strategické a specifické cíle s hlavními indikátory (pro které však dosud nejsou stanoveny vstupní a cílové hodnoty, chybí kvalitativní indikátory). U každé oblasti jsou graficky znázorněny vazby na relevantní globální Cíle udržitelného rozvoje přijaté Organizací spojených národů v září 2015 jako součást Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Strategie „Česká republika 2030“ vychází ze dvou hlavních přístupů – kvality života a udržitelnosti a také z vědomí složitosti a propojenosti současného světa.

Principy udržitelného rozvoje

Udržitelný rozvoj je komplexní a dynamický systém, všechny oblasti jsou navzájem provázané.

Rozmanitost má velký význam v přírodních ekosystémech, ale i ve sféře kulturní, sociální a hospodářské. Tolerance k odlišnostem se musí projevovat v principech partnerství, rovných příležitostech a inkluze.

Respektování principu rovnosti, svobody a individuálních i kolektivních práv všech lidí, jejich vzájemné solidarity, odpovědnosti a tolerance je předpokladem udržitelného rozvoje.

Nezbytnou podmínkou udržitelného rozvoje je transparentnost rozhodování, kvalita a srozumitelnost podkladů a zapojení veřejnosti, s respektem k postojům různých společenských skupin.

Nezbytná je schopnost využívat nové poznatky, učit se ze zkušeností a nové poznatky uplatňovat při výchově, vzdělávání i v praxi. Důležitý je kvalitní systém vzdělávání, výchovy a osvěty.

Globální a dlouhodobé myšlení musí předcházet rozhodnutím. Důležité zásady rozhodování zahrnují mezigenerační solidaritu, odpovědnost a transparentnost, mezinárodní odpovědnost, předcházení negativním jevům i budování infrastruktury s ohledem na bezpečnost, zabezpečení základních životních potřeb a zdraví osob nebo na ekonomiku státu.

Vize: jaká má být Česká republika v roce 2030?

Česká republika je demokratickým, právním státem založeným na respektu k občanským, politickým, hospodářským a sociálním právům svých obyvatel a rozvíjejícím svou kulturně danou identitu. Zajišťuje vysokou kvalitu života a současně respektuje přírodní limity a chrání biologickou rozmanitost. Cíleně také napomáhá dosažení těchto hodnot jinde ve světě. Udržitelný rozvoj je poměřován zvyšováním kvality života každého jednotlivce i společnosti jako celku. Naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat ty své. Česká republika je soudržnou, aktivní a podnikavou společností rovných příležitostí a minimalizuje strukturální a sociální nerovnosti. Společnost a struktury rozhodování jsou odolné a pružné, schopné včas rozpoznat možná rizika a racionálně reagovat na neočekávané změny a měnící se dynamiku globálního vývoje. Odolnost společenských vazeb a struktur a věcné řešení problémů jsou posilovány diskusí a dohodou.

Šest klíčových oblastí strategického rámce „Česká republika 2030“

1. Lidé a společnost – soudržná společností vzdělaných, odpovědných a aktivních obyvatel

Česká republika má univerzální systém sociální ochrany, nízké celkové příjmové nerovnosti, stabilní systém veřejného školství, dobrou úroveň vzdělanosti a výborně dostupnou kvalitní zdravotní péči. Klesá nezaměstnanost, roste však podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Ohrožení chudobou je ale u některých skupin vysoké, přetrvávají genderové nerovnosti, socioekonomické zázemí studentů determinuje výsledky vzdělávání, lidé žijí déle, ale zdraví je ovlivněno socioekonomickými podmínkami. Rozvoj budou významně ovlivňovat trendy demografického stárnutí, postupující robotizace a digitalizace.

Do roku 2030 je navrženo navýšení investic do prevence a zdravotní gramotnosti, posílení podpory vzdělavatelů jako nositelů změny, udržení zaměstnanosti prostřednictvím rozvoje zelené a stříbrné ekonomiky a zvýšené zapojení dosud málo zastoupených skupin na trhu práce.

Cíle jsou stanoveny pro oblasti: Rodina a komunita, Práce, Nerovnosti, Vzdělávání, Zdraví a Kultura

2. Hospodářský model – inovativní a zdrojově šetrná tržní ekonomika, založená na spolupráci mezi sektory

Ekonomika musí najít nové zdroje po vyčerpání přílivu zahraničních investic. Klíčová je podpora inovativnosti malých a středních podniků i velkých firem, při omezení růstu spotřeby zdrojů a energie.

Do roku 2030 je cílem zrušení závislosti ekonomického růstu na růstu materiální a energetické spotřeby. Příležitostí a zároveň příspěvkem ke zmírnění změny klimatu je dekarbonizace ekonomiky. Hospodářský rozvoj je závislý na kvalitě infrastruktury, která je zároveň bezpečnostním prvkem. Musí být zajištěno co nejefektivnější vydávání veřejných prostředků, reagující na nové požadavky.

Cíle jsou stanoveny pro oblasti: Instituce, Výzkum, vývoj a inovace, Hospodaření se zdroji, Infrastruktura, Veřejné finance.

3. Odolné ekosystémy – hospodářství zajišťuje kvalitní produkci s ohledem na přírodní limity a klima

Ekosystémy České republiky jsou pod tlakem intenzivního zemědělství a lesnictví, které přispívají k degradaci půdy a snižují schopnost zadržovat vodu. Dochází k fragmentaci krajiny a úbytku biologické rozmanitosti. Významná část povrchových vod je kontaminována splachy z polí a odpadními vodami.

Do roku 2030 je potřeba dosáhnout postupného zlepšování současného stavu využitím synergií mezi zvyšováním úrodnosti půdy, zachycováním a ukládáním uhlíku z atmosféry v půdě ve formě organické hmoty a zadržováním vody v půdě. Synergie mezi obnovou ekosystémových funkcí krajiny a vytvářením pracovních míst na venkově přispěje k vyváženému územnímu rozvoji.

Cíle jsou stanoveny pro oblasti: Krajina a ekosystémy, Biologická rozmanitost, Voda, Péče o půdu.

4. Obce a regiony – odpovědné využívání území a harmonický rozvoj obcí a regionů, územní soudržnost

Postupná suburbanizace obcí a regionů přináší negativní jevy např. vznik vnitřních periferií s horší dostupností veřejných služeb a obslužných funkcí, odliv obyvatelstva a zdraví ohrožující faktory dané nárůstem dopravy. Města a obce se budou muset začít intenzivně připravovat na adaptaci na změnu klimatu. Municipality se s ohledem na nejasnosti v kompetencích a stále komplexnější prostředí potýkají s nedostatky v efektivitě, kvalitě i legitimitě vládnutí, včetně zapojování veřejnosti.

Do roku 2030 bude potřeba podporovat plánování na úrovni funkčního urbanizovaného území, rozvoj veřejných služeb, bezemisní dopravu, využívání brownfieldů a reurbanizaci městských center, omezování emisí a další adaptační opatření jako lepší péči o zeleň ve městech či pasivně energetické stavebnictví.

Cíle jsou stanoveny pro oblasti: Urbanizace a mobilita, Regionální nerovnosti, Nestátní aktéři a rozvoj komunit, Kompetence veřejné správy pro udržitelný rozvoj sídel, Adaptace na změnu klimatu.

5. Globální rozvoj – Česká republika přispívá k prosazování principů udržitelného rozvoje v EU a ve světě

Česká republika se hlásí ke své zodpovědnosti a bude dále spolupracovat na rozvoji globálního prostředí příznivého pro prosazování udržitelného rozvoje. Bude pravidelně vyhodnocovat dopady domácích politik na rozvoj v ostatních zemích a posílí koordinaci vystupování v rámci mezinárodních organizací.

Cíle jsou stanoveny pro oblasti: Globální prostředí podporující udržitelný rozvoj a Koherence politik.

6. Dobré vládnutí – participativní veřejné politiky podporují kvalitu života obyvatel a udržitelný rozvoj

Dobré vládnutí je základním předpokladem rozvoje. V České republice však klesá míra politické participace, omezená je horizontální koordinace veřejné správy i schopnost rozhodovat s dlouhodobou perspektivou, malé je propojení se zahraniční debatou a silně limitovaná schopnost vládnutí inovovat.

Do roku 2030 je nutné posílit mechanismy, jimiž je zajišťována soudržnost veřejných politik, rozvíjet inovativní prostředí ve veřejné správě, posilovat reprezentativní, participativní a deliberativní prvky demokracie, posílit informační, znalostní a dovednostní kapacitu veřejné správy a rozvíjet systém sdílení dat a informací, uvnitř veřejné správy i směrem k občanům.

Cíle jsou stanoveny pro oblasti: Demokratičnost vládnutí a Dlouhodobá efektivita vládnutí.

Monitoring a implementace

V roce 2017 bude připraven implementační dokument s mechanismem pro sledování souladu a interakce strategických a specifických cílů a resortních strategií, koncepcí, programů a opatření. Aktéři z neziskového a soukromého sektoru budou vyzváni ke zpracování stínových zpráv.

(Autor: Daniel Svoboda, leden 2017)

Kontakt

České fórum pro rozvojovou spolupráci Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1

  1. +420 222 522 480
  2. info@fors.cz
  3. IČ 71010114

Sdílejte tuto stránku

Kalendář akcí

Přihlaste se k odběru novinek

Prosím, doplňte číslici (Ochrana proti SPAMu)
{captcha}