Prohlášení pražské konference

Účastníci konference se shodujíže přidaná hodnota organizací občanské společnosti v rozvojové spolupráci je mimo jiné založena na čtyřech hlavních aspektech:

  1. přístup ke skutečné znalosti problematiky – místních podmínek, souvislostí a motivací a závazek tuto znalost využívat
  2. citlivost k lidským právům, schopnost porozumění a empatie
  3. skutečné partnerství založené na společných vizích a zájmech
  4. diverzita aktérů ve smyslu právního statutu, velikosti, zkušeností i rolí

Aby mohly být tyto specifické hodnoty CSOs co nejlépe využity pro zvyšování dopadů rozvojové spolupráce, účastníci konference se zavazují diskutovat a sledovat v rámci Otevřeného fóra, jak CSOs naplňují následující principy:

V oblasti skutečné znalosti problematiky:

  • demokratické vlastnictví (všechny zainteresované strany se musí podílet již na přípravě rozvojových strategií, programů a projektů)
  • plná participace a inkluzivita (rozvoj nemůže být vnucen zvenku, plná participace cílových skupin a místních partnerů je základní podmínkou)
  • využití existujících a vznikajících procesů (podpora rozvojových procesů a struktur již existujících vmístních organizacích a komunitách)
  • rozpoznání a pochopení unikátního kontextu každé intervence, uvážení všech souvislostí a následků (žádný projekt nemůže uspět samostatně, bez vazby na vnější prostředí)
  • facilitace shody na rozvojových prioritách (s cílem zvýšit relevanci rozvojových programů, projektů i akcí zaměřených na hájení zájmů rozvojového světa)
  • ochota převzít iniciativu a rizika (při hledání nejlepších řešení vznikajících potřeb)

V oblasti lidských práv, porozumění a empatie:

  • důraz na lidská práva a lidskou důstojnost (sociální, ekonomická, kulturní, občanská a politická práva jsou základem rozvoje)
  • upřímná komunikace a pečlivé naslouchání partnerům a dalším aktérům (skutečný dialog a citlivost kmezikulturním vztahům musí nahradit jednosměrné monology a prázdné proklamace)
  • komunikace vlastních zkušenosti a poučení (praktická zkušenost musí být komunikována vrámci týmu i mezi partnery, nelze spoléhat na obecné poučky)
  • vzájemné porozumění a respekt (nejen snaha o porozumění podmínkám a názorům cílových skupin, ale také sdílení zkušeností a postojů mezi partnery)
  • podpora rovnosti mužů a žen a tlak na řešení příčin bezpráví a zranitelnosti (nejen obhajoba zranitelných a vyloučených skupin, ale hlavně podpora jejich vlastního úsilí o prosazení svých práv a vytváření prostředí, kde jsou jejich požadavky řešeny)
  • odmítání systémů a struktur, které podporují nebo tolerují nerovnosti a diskriminaci všech forem (na všech úrovních – globální, národní či místní)
  • solidarita mezi aktivisty a organizacemi občanské společnosti (včetně podpory obhájcům lidských práv)

V oblasti skutečného partnerství:

  • vzájemná transparentnost a předvídatelnost (spolehlivost a důvěra jsou předpokladem opravdového partnerství)
  • rozdělení rolí a společná a vzájemná zodpovědnost (vedle zodpovědnosti vůči donorům musí být posílena zodpovědnost vůči cílovým skupinám – občanům)
  • facilitace a vyjednávání mezisektorové spolupráce (mnoho aktérů sdílí shodné nebo podobné cíle, které je možné dosáhnout pouze společně)
  • udržitelnost (jak rozvojové projekty, tak rozvojové partnerství musí být založeno na principech udržitelnosti, a ne na jednostranné podmíněnosti; vzájemný rozvoj kapacit a posilování partnerství je klíčovým předpokladem)
  • jasné vyjadřování vlastních předpokladů a současně respekt kpředpokladům ostatních (uvědomění si vlivů rozdílností našich představ na naše přístupy krozvoji)
  • důraz na principy dobrého vládnutí a na systémové změny (budování demokratického prostředí je prostředkem aktivního zapojení občanů)

V oblasti diverzity aktérů:

  • respekt kdiverzitě CSOs (zejména rozdílnost poslání a činnosti, nejen rozdílnost právní formy)
  • vzájemná podpora mezi malými a velkými, novými a starými, rozvinutými a rozvíjejícími se CSOs (faktory spojené svelikostí, historií, místem založení či finančními obraty nesmějí být využívány kdiskriminaci některých CSOs)
  • vzájemná spolupráce a sdílení dobré praxe (i nové či malé CSOs mohou mít významnou zkušenost ve specifickém regionu nebo se specifickým tématem)
  • kombinace a komplementarita různých rolí (CSOs působí mj. jako donoři, poskytovatelé služeb, manažeři projektů a programů, advokáti chudých, hlídači chování vlád, facilitátoři nových způsobů spolupráce a podporovatelé změn)
  • připravenost navrhovat a diskutovat nové rámce rozvojové spolupráce (do nové architektury rozvojové spolupráce musí být pomítnuta nutnost předvídatelnosti, transparentnosti a současně flexibility, odpovědnosti za výsledky a dopady a nejen za aktivity, respektu klidským právům a důrazu na inkluzivitu)

Účastníci konference se shodují, že přidaná hodnota organizací občanské společnosti v rozvojové spolupráci je mimo jiné založena na čtyřech hlavních aspektech:

  1. přístup ke skutečné znalosti problematiky – místních podmínek, souvislostí a motivací a závazek tuto znalost využívat
  2. citlivost k lidským právům, schopnost porozumění a empatie
  3. skutečné partnerství založené na společných vizích a zájmech
  4. diverzita aktérů ve smyslu právního statutu, velikosti, zkušeností i rolí

Aby mohly být tyto specifické hodnoty CSOs co nejlépe využity pro zvyšování dopadů rozvojové spolupráce, účastníci konference se zavazují diskutovat a sledovat v rámci Otevřeného fóra, jak CSOs naplňují následující principy:

V oblasti skutečné znalosti problematiky

  • demokratické vlastnictví (všechny zainteresované strany se musí podílet již na přípravě rozvojových strategií, programů a projektů)
  • plná participace a inkluzivita (rozvoj nemůže být vnucen zvenku, plná participace cílových skupin a místních partnerů je základní podmínkou)
  • využití existujících a vznikajících procesů (podpora rozvojových procesů a struktur již existujících vmístních organizacích a komunitách)
  • rozpoznání a pochopení unikátního kontextu každé intervence, uvážení všech souvislostí a následků (žádný projekt nemůže uspět samostatně, bez vazby na vnější prostředí)
  • facilitace shody na rozvojových prioritách (s cílem zvýšit relevanci rozvojových programů, projektů i akcí zaměřených na hájení zájmů rozvojového světa)
  • ochota převzít iniciativu a rizika (při hledání nejlepších řešení vznikajících potřeb)

V oblasti lidských práv, porozumění a empatie

  • důraz na lidská práva a lidskou důstojnost (sociální, ekonomická, kulturní, občanská a politická práva jsou základem rozvoje)
  • upřímná komunikace a pečlivé naslouchání partnerům a dalším aktérům (skutečný dialog a citlivost kmezikulturním vztahům musí nahradit jednosměrné monology a prázdné proklamace)
  • komunikace vlastních zkušenosti a poučení (praktická zkušenost musí být komunikována vrámci týmu i mezi partnery, nelze spoléhat na obecné poučky)
  • vzájemné porozumění a respekt (nejen snaha o porozumění podmínkám a názorům cílových skupin, ale také sdílení zkušeností a postojů mezi partnery)
  • podpora rovnosti mužů a žen a tlak na řešení příčin bezpráví a zranitelnosti (nejen obhajoba zranitelných a vyloučených skupin, ale hlavně podpora jejich vlastního úsilí o prosazení svých práv a vytváření prostředí, kde jsou jejich požadavky řešeny)
  • odmítání systémů a struktur, které podporují nebo tolerují nerovnosti a diskriminaci všech forem (na všech úrovních – globální, národní či místní)
  • solidarita mezi aktivisty a organizacemi občanské společnosti (včetně podpory obhájcům lidských práv)

V oblasti skutečného partnerství

  • vzájemná transparentnost a předvídatelnost (spolehlivost a důvěra jsou předpokladem opravdového partnerství)
  • rozdělení rolí a společná a vzájemná zodpovědnost (vedle zodpovědnosti vůči donorům musí být posílena zodpovědnost vůči cílovým skupinám – občanům)
  • facilitace a vyjednávání mezisektorové spolupráce (mnoho aktérů sdílí shodné nebo podobné cíle, které je možné dosáhnout pouze společně)
  • udržitelnost (jak rozvojové projekty, tak rozvojové partnerství musí být založeno na principech udržitelnosti, a ne na jednostranné podmíněnosti; vzájemný rozvoj kapacit a posilování partnerství je klíčovým předpokladem)
  • jasné vyjadřování vlastních předpokladů a současně respekt kpředpokladům ostatních (uvědomění si vlivů rozdílností našich představ na naše přístupy krozvoji)
  • důraz na principy dobrého vládnutí a na systémové změny (budování demokratického prostředí je prostředkem aktivního zapojení občanů)

V oblasti diverzity aktérů

  • respekt kdiverzitě CSOs (zejména rozdílnost poslání a činnosti, nejen rozdílnost právní formy)
  • vzájemná podpora mezi malými a velkými, novými a starými, rozvinutými a rozvíjejícími se CSOs (faktory spojené svelikostí, historií, místem založení či finančními obraty nesmějí být využívány kdiskriminaci některých CSOs)
  • vzájemná spolupráce a sdílení dobré praxe (i nové či malé CSOs mohou mít významnou zkušenost ve specifickém regionu nebo se specifickým tématem)
  • kombinace a komplementarita různých rolí (CSOs působí mj. jako donoři, poskytovatelé služeb, manažeři projektů a programů, advokáti chudých, hlídači chování vlád, facilitátoři nových způsobů spolupráce a podporovatelé změn)
  • připravenost navrhovat a diskutovat nové rámce rozvojové spolupráce (do nové architektury rozvojové spolupráce musí být pomítnuta nutnost předvídatelnosti, transparentnosti a současně flexibility, odpovědnosti za výsledky a dopady a nejen za aktivity, respektu klidským právům a důrazu na inkluzivitu)

Kontakt

České fórum pro rozvojovou spolupráci Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1


Sdílejte tuto stránku

Kalendář akcí

Přihlaste se k odběru novinek