Klimatické finance pro rozvojový svět

Jak klimatické změny dopadají na rozvojové státy

Rozvojové státy leží na rozdíl od bohatých průmyslových zemí zejména v subtropických a tropických oblastech s častějším nedostatkem vody a extrémnějšími projevy počasí. Změna klimatu zde bude mít větší dopady v podobě sucha, povodní nebo prudkých bouří. Rizika a rozsah ekonomických škod přímo souvisí s množstvím emisí, které ještě do atmosféry vypustíme. Kromě bezprostředního vlivu na dostupnost vody a potravin může změna klimatu zhoršit i možnosti dalšího rozvoje těchto oblastí, například podmínky pro vzdělávání dětí. Méně rozvinuté státy jsou zároveň vůči dopadům klimatických změn nejméně odolné.

Ve světě, kde je jednou z hlavních hrozeb mimo konfliktů, chudoby, či pandemií, změna klimatu, je nutné zaměřit zvýšenou pozornost také na podporu rozvojovým zemím, aby byly schopny reagovat na dopady změn klimatu. Tato opatření se samozřejmě neobejdou bez nemalé finanční podpory.

 Cesta k financování klimatických opatření v rozvojovém světě se odvíjí od Rámcové dohody OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change, UNFCCC) z roku 1992, v níž se rozvinuté země zavázaly k boji proti změnám klimatu v rozvojovém světě. V současnosti je tematika zahrnuta do Cílů udržitelného rozvoje a následné Pařížské klimatické dohody z roku 2015 která založila tzv. Zelený klimatický fond (Green Climate Fund) pro rozvojové země, dp něhož by měly donorské země včetně ČR ročně přispívat optimálně částkou 100 miliard USD. Tento objem prostředků je považován za potřebný k tomu, aby se byly chudé země schopny adaptovat na již nezvratné klimatické změny, ale také k investicím do ekologických opatření a technologií, které by pozvedly životní úroveň jejich obyvatel.

Klimatické finance v širším smyslu zahrnují nejen mechanismy na mezinárodní úrovni, ale i národní a soukromé finanční prostředky, které jsou následně využívány v různých projektech a iniciativách na ochranu klimatu. Může se jednat o investice do obnovitelných zdrojů energie, ekologického zemědělství či ochranu vodních a jiných zdrojů.

Česko a klimatické finance

V České republice se problematiky klimatických financí pro rozvojový svět týká především dvou resortů:

Ministerstva zahraničních věcí, neboť klimatická opatření jsou součástí české ZRS, jejíž implementaci má na starosti pod MZV spadající Česká rozvojová agentura. ČRA tak klimatické elementy v r8mci projektů ve vybraných rozvojových zemích (např. Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Gruzie, Kambodža), přičemž většina projektů je v oblasti adaptace na změnu klimatu.

Ministerstva životního prostředí, jehož prostřednictvím Česko přispívá či přispívalo do Globálního fondu životního prostředí (GEF), Climate Finance Readiness programu ve spolupráci s Německem a již zmíněného Zeleného klimatického fondu.

Jak vidíme v následující tabulce, celkový trend poskytování klimatickcých finančních prostředků České republiky se až do roku 2018 zvyšoval, jakkoliv byl ve srovnání s jinými rozvinutými zeměmi v přepočtu na hlavu relativně nízký. Poté však nastal zlom. Například do Zeleného klimatického fondu nepřispěla ČR od roku 2019 ani korunu.

Přehled klimatických financí poskytovaných ČR rozvojovým zemím (v Kč).

Zdroj: MŽP

Vládní Politika ochrany klimatu (MŽP, 2017) navrhuje růst poskytovaných klimatických financí na úroveň cca 1,8 miliard Kč ročně v roce 2030, tj. v přepočtu na HDP na současný průměr zemí EU. Dosažení této výše však není závazným cílem politiky a vzhledem k reálným potřebám postižených zemí (které se pohybují v řádech stovek miliard dolarů ročně) tak ČR svou spoluodpovědnost za dopady změny klimatu silně zanedbává. Chybí také konkrétní plán, z jakých zdrojů budou tyto prostředky poskytovány.

Podrobnější info o klimafinancích pro rozvojové země naleznete zde:

Zdroje:

Kontakt

České fórum pro rozvojovou spolupráci Vladislavova 1460/12, 110 00 Praha 1

  1. +420 222 522 480
  2. info@fors.cz
  3. IČ 71010114

Sdílejte tuto stránku

Kalendář akcí