Jaké jsou prioritní země a sektory ZRS ČR

Koncepce ZRS ČR 2010-2017

V květnu 2010 vláda schválila novou Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017, která nahradila dosavadní dokument platný pro léta 2006-2010. Nová Koncepce mění teritoriální a sektorové priority české ZRS a také zohledňuje transformaci systému, která probíhala od roku 2007. Počet prioritních zemí se nezměnil, byly ale jinak rozděleny. Do skupiny programových zemí bylo zařazeno pět států, zemí bez programu spolupráce je devět. Pro jejich výběr byla stanovena čtyři kritéria: existence vztahů s ČR, potřebnost rozvojové spolupráce, připravenost země pomoc přijímat a koordinace s ostatními donory.

Programové země

• Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko.

Projektové země

• Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko

Phasing-out země

• Angola, Jemen, Vietnam a Zambie
• Spolupráce v těchto zemích bude postupně ukončena

Rozvojová spolupráce ČR nejvíce směřuje do zemí nižší střední příjmové skupiny (LMICs – Low and Middle Income Countries), o čemž svědčí i to, že mezi 14 prioritních zemí se dostaly jen tři africké země z kategorie nejméně rozvinutých zemí (LDCs – Least Developed Countries), z nichž dvě navíc do kategorie phase-out.

Sektorové priority

Pro roky 2010-2017 byly oproti předchozí koncepci stanoveny dvojím způsobem na základní a průřezové. Základních priorit je pět:

• životní prostředí
• zemědělství
• sociální rozvoj
• ekonomický rozvoj
• podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace.

Průřezové priority

Zahrnují  tři oblasti:

• řádná správa věcí veřejných
• šetrnost k životnímu prostředí a klimatu
• dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců projektů

Problémem členění je, že pět základních sektorových priorit bylo ve výsledku rozpracováno dle metodiky OECD na 11 dílčích, čímž se naopak zvýšil jejich počet. ČR by se přitom měla v konkrétní partnerské zemi soustředit na dva sektory činnosti, zatímco v současnosti se v některých svých programových zemích věnuje i deseti dílčím sektorům. Nové nastavení sektorových priorit je sice pokusem o zohlednění komparativních výhod ČR a neodpovídá již pouze zapojení jednotlivých ministerstev do ZRS jako dříve, vysoký počet prioritních oblastí ke zefektivnění rozvojových projektů příliš nepřispěje.

Evaluace bilaterálních rozvojových programů

V roce 2010 obnovila ČR evaluaci bilaterálních rozvojových programů ve spolupráci s Regionálním centrem UNDP v Bratislavě. První evaluační zprávy jsou k dispozici zde.

Součástí české rozvojové spolupráce je i tzv. program transformační spolupráce (Transition Promotion Programme), který se zaměřuje na podporu demokracie, obhajobu lidských práv, vytváření a posilování demokratických institucí a občanské společnosti v zemích procházejících procesem společenské transformace i v zemích nedemokratických. Program transformační spolupráce dle aktuální koncepce z července 2010 má své vlastní prioritní země: země Východního partnerství (Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina), Balkán (Bosna a Hercegovina, Srbsko, Kosovo), Irák, Kuba, Barma.

Země, kterým ČR poskytovala dlouhodobou rozvojovou pomoc na základě Vládních programů rozvojové spolupráce s prioritními zeměmi na období 2006-2010, byly Angola, Zambie, Vietnam, Mongolsko, Moldavsko, Jemen, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora plus dvě střednědobé prioritní země Irák a Afghánistán.