Kolik prostředků ČR poskytuje na ZRS
Česká zahraniční rozvojová spolupráce v letech 2001 až 2007 navýšila objem financí z původní 1 mld. Kč na 3,6 mld. Kč, což představovalo zvýšení podílu ZRS na HND z 0,047 % v roce 2001 na 0,12 % v roce 2006. Jako důsledek odvádění příspěvků ČR do rozpočtu EU se podíl prostředků na mnohostrannou pomoc zvýšil v neprospěch dvoustranné z původních 44 % v roce 2001 na přibližnou polovinu v roce 2005 až po více než 65 % v roce 2010. Možným důsledkem této změny poměru je fakt, že ČR bude rozhodovat o relativně menší části rozvojové politiky.
Podíl bilaterální a multilaterální spolupráce na celkové ZRS ČR v letech 2004-2010
Zdroj: DAC OECD statistiky, Plán ZRS na rok 2011 a Střednědobý výhled ZRS ČR do roku 2014
V roce 2007 byl poprvé zaznamenán celkový meziroční pokles plánované zahraniční rozvojové spolupráce na 0,11 % HND ve srovnání s 0,12 % v roce 2006. V roce 2010 poskytla ČR na rozvojovou spolupráci celkem 4,34 mld. Kč, což představuje 0,13 % HND. Z toho pouze 1,514 mld. Kč připadlo na bilaterální spolupráci, nejméně za poslední čtyři roky. Z výše uvedeného vyplývá, že se ČR nepodařilo splnit závazek navýšit do roku 2010 podíl rozvojové spolupráce na HND až na 0,17 %. Do roku 2015 by navíc měl uvedený podíl dosahovat až 0,33 %, jak se k tomu ČR zavázala spolu s ostatními státy EU-12. Nová strategie na období 2010-2017 uvádí, že ČR bude usilovat o navyšování oficiální rozvojové pomoci alespoň o 0,01 % HND ročně, po zlepšení ekonomické situace eventuálně i více.
Vývoj podílu ZRS ČR na HND v letech 2004-2010
Zdroj: DAC OECD statistiky
Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) je na tom ČR zatím nejlépe. Ačkoli v letech 2006-2007 jediné Polsko nezaznamenalo pokles podílu ZRS na HND, od té doby až do loňského roku však tento podíl příliš neměnil a loni dosáhl pouze 0,8 %. V případě Slovenska a Maďarska se poměr v roce 2010 ustálil na 0,9 %.
Skutečná nebo zkreslená pomoc – pojem tzv. inflated aid
Objem poskytované ZRS by neměl být jediným měřítkem, kterým by se měly donorské státy, a tedy i Česká republika, řídit. Aby byla rozvojová pomoc účinná, musí docházet i ke zvyšování kvality pomoci.
Evropské nevládní neziskové organizace také poukazují na fakt (a FoRS se k této kritice přidává), že vlády evropských států stále zkreslují své statistiky poskytované rozvojové pomoci. Započítávají do nich totiž položky jako odpouštění dluhů, výdaje na péči o uprchlíky v donorských zemích či stipendia zahraničních studentů z rozvojových zemí. Studie nezpochybňuje důležitost takových výdajů, ale jejich započítávání do celkové rozvojové pomoci. Důvodem je to, že nemají přímý dopad v rozvojové zemi a substituují navyšování výdajů na skutečnou rozvojovou spolupráci s přímým dopadem na lidi žijící v chudobě. U oddlužování je například problematický důvod vzniku dluhu, řada z nich pochází z dob socialistického Československa a nesouvisí se snižováním chudoby. U stipendií je zase důležité se zamyslet, jaká je návratnost studentů do jejich rodných zemí a jejich podíl na řešení rozvojových problémů. Proto takto zkreslené statistiky jsou nazývány jako tzv. inflated aid. Podle výpočtů nevládních neziskových organizací poskytla EU přibližně 8 mld. EUR na sporné položky v rámci inflated aid, což bylo celkem 17 % celkových výdajů na rozvojovou spolupráci EU.
Pro určení české inflated aid můžeme vycházet jen z oficiálních zdrojů MZV ČR pro OECD. Procentuálně se podíl inflated aid na oficiální české ZRS liší podle toho, jaké položky do této kategorie započítáme. Zařazením složek jako vojenské mise, oddlužení a náklady na uprchlíky představovala inflated aid v roce 2007 19,6 % na celkové české ZRS. Po připočtení nákladů na technickou pomoc a stipendia, vystoupal podíl za tentýž rok až na 31,7 %. V roce 2010 dosáhla zveličená pomoc 25 % dvoustranné pomoci (asi 8 % celkového objemu ZRS ČR), přičemž největší část připadla na stipendia a náklady na uprchlíky.